Miroslav Hudec

Senát 2008

 

   Narozen 16.11.1951 v Benešově u Prahy, v roce 1976 končí studium psychologie na Filosofické fakultě UK v Praze, od té doby až doposud pracuje jako psycholog v Pedagogicko-psychologické poradně v České Lípě, od roku 1991 jako ředitel zařízení.

 

   Od mládí střety s totalitními strukturami, v roce 1968 se účastní protestních akcí proti sovětské okupaci, v roce 1976 šikanován, protože odmítl podepsat tzv. Antichartu. V následujících letech i proto hodnocen jako politicky nespolehlivý. Už před rokem 1989 se také postupně zapojuje do ekologických aktivit. V Listopadové revoluci zakládající člen a načas i představitel Občanského fóra na Českolipsku.

 

 V létech 1990-2002 (a znovu od roku 2006) člen zastupitelstva města Č.Lípa, krátce i člen městské rady. Zakládající člen a první předseda městské komise životního prostředí, jejímž členem je dosud. Předseda regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život. Účastní se celé řady činností na ochranu životního prostředí a za racionální změny (nejen) místní dopravní politiky.

 

    Prosadil vybudování železniční zastávky Česká Lípa-Holý vrch, která funguje už více než pět let a kterou využívají stovky lidí, jimž významně zkracuje cestu do zaměstnání,do škol i za rekreací a kulturou. V současné době sonduje možnost modernizace tratě Česká Lípa-Lovosice jako spojnice na koridor. Kdyby se tu totiž podařilo zvýšit průměrnou traťovou rychlost na pouhých 60 km za hodinu, získalo by město i jeho okolí solidní spojení na hlavní město. Přímo do centra Prahy by se vlakem dalo dostat za 90-100 minut.

 

   Ženatý, manželka učitelka, dospělá dcera středoškolská učitelka. Kromě přírody a psychologie ho zajímá publicistika, publikoval již desítky článků v regionálním i celostátním tisku. V poslední době zkouší i fotografovat, zejména přírodu a železnici, což je další z koníčků. Volný čas nejraději tráví turistikou či na dlouhých cyklovýletech, má rád klasickou hudbu (Bach, Mahler, Dvořák, Martinů), klasický jazz a folklór, dobré filmy, například Ingmara Bergmana, Andreje Tarkovského, Stanleye Kubricka, Federica Felliniho, Jiřího Menzela a řadu dalších.